Článek není brutální jako nadpis. Seznamuje se starou tradicí – jejím původem a příběhem tak, jak je o něm psáno v bibli. Snaží se čtenáři nabídnout podnět k zamyšlení a také jiný pohled na událost, která se oslavuje. Představit ji jako součást celku a nevynechat její důsledky.
Krásná tradice
Mám ráda tradice. Líbí se mi, že sdružují lidi a také je v nich cosi po našich předcích, co se nás osobně týká. Vnímám je jako nenahmatatelné umělecké dílo; kulturní dědictví; lidský výtvor, který odráží mentalitu skupiny lidí.
Jako dítě jsem měla moc ráda, když vesnicí 6. ledna chodili kluci přestrojení za Tři krále. Když měli své kostýmy krásně barevné, působili tak nějak pohádkově. Úplně největší zážitek pro mě byl, když jsem byla u babky ve Velké a Tři králové zazpívali u našich dveří koledu. Až jsem měla husí kůži.
Dodnes mám před očima obraz, když jsem je sledovala, jak na vrata psali křídou K+M+B LP 1984.
Nechápala jsem vůbec, co to znamená a proč to dělají? Naša babka mi pak vysvětlila, že jde o iniciály jejich jmen (Kašpar, Baltazar, Melichar) a letopočet roku, který se právě začal*. A to, že k nám přišli, bylo požehnáním pro dům a podle tradice nám jejich vinšování mělo přinést zdraví a štěstí v novém roce.
To jsem tedy už vůbec nechápala. Jak je to možné? Jak mohou mít kluci z vesnice takovou moc? Ale věřila jsem tomu. Babka už něco zažila a vyznala se, tak jsem to přijala.
*pozn. To ale není správné vysvětlení. Původně se píše C+M+B a znamená to „Christus Mansionem Benedictat“, což znamená Kriste požehnej tomuto domu.
Co je ještě trochu jinak, než máme zažito?
Tento zvyk se mi líbil i později, když už jsem věděla, že se nejedná o žádné krále – vládce, nýbrž o mudrce – astrology z dalekého východu. Už jako náctiletá jsem se nad tím ale zamýšlela: Proč bůh posílá k Ježíši astrology? Tedy někoho, kdo provádí činnosti, o kterých se v bibli výslovně píše, že jsou bohu odporné? Neprotiřečí si to nějak?
Přišlo mi to divné, ale stejně jsem měla ráda, když se v betlémě vedle jesliček objevily jejich figurky s velbloudy. Bylo to takové veselé, barevné, orientální a exotické oživení chudého betlémského chléva, byť tam byl hlavní hrdina příběhu s rodinou.
Dnes cením zejména dary těchto pánů učených
V době narození Ježíše Krista byly tyto pryskyřice hodny třetího daru – zlata. Kadidlo i myrha byly ceněny jako ne všem dostupný medikament, měly vysokou finanční hodnotu. Dodnes jsou tyto pryskyřice k posvátným účelům a rituálům používány, stejně tak jako jejich éterické oleje lze použít k inhalaci při zánětu dýchacích cest, infekčních onemocněních nebo k léčbě špatně se hojící kůže.
To ale nebyl ten hlavní důvod návštěvy
Hlavním úkolem cesty těchto učenců bylo poklonit se novému králi – králi Židů. Vzdát úctu nově vycházející hvězdě na Zemi, ke které je přivedla hvězda z oblohy. Muselo to být opravdu velké a podivuhodné vesmírné těleso, když zvedlo tři učence ze židle. Musela to být pro nás asi už nepředstavitelná síla, telepatie, impuls, vnitřní povel, který je přiměl jít dlouhou cestu do neznáma. Dokáže si to jen představit, že se bez vysvětlení vydáte na cestu, ani nevíte přesně kam, jen se necháte vést hvězdou, která vám ukazuje směr?
Osobně tomu věřím. Jsem přesvědčená, že to musela být fakt síla. Síla, kterou člověk cítí i tak nějak zevnitř sebe. Vím, že je to možné. Je to něco jako touha, která se stává hnacím pohonem pro čin, v tomto případě ještě pojištěna znamením na nebi. A když se na tom shodnou tři, tak jdou. Jdou, protože cíl je velkolepý. Narodil se Spasitel, o němž bylo prorokováno, o němž si četli v tóře a celou dobu čekali na jeho příchod. Teď se naplnila všechna ta proroctví o něm a oni mají příležitost být u toho. Jdou.
Jak to ti astrologové ale tak rychle stihli?
Přijít na velbloudech z dalekého východu a poklonit se Ježíškovi v jeslích? (Tak jsem si to opravdu představovala.) Ježíš už snad ani nemohl být miminko, když se k němu astrologové dostali. Následovali přece hvězdu, která vyšla, až když se Ježíš narodil. Z veršů v bibli vyplývá, že už nebyl miminko. Pochopila jsem tedy až později, když jsem si dala souvislosti dohromady, že uměle vytvořený datum narození Ježíše Krista 25.12. a stanovení svátku Tří králů na datum 6.1., kdy původně končili římské svátky Saturnálie a do 4. století také kalendářní rok, trochu zkreslují celou realitu. Když vidíme v jeslích nebo na malbách vše pohromadě, získáváme falešný obraz skutečnosti. Alespoň já jsem se cítila po pochopení trochu oklamaná. A kdybych to svým dětem nevysvětlila, měli by také tyto mylné představy, protože takto tu scénku sehráli na vánočním vystoupení ve škole – Tři králové se přišli poklonit miminku. Reálně nemožné.
Můžeme si myslet, že je to vlastně jedno. Je to hezké, máme to rádi, je to „neškodné“. Přijmeme to tak, jak to je, protože se to tak dělá roky rokoucí. Jde o podstatu. Budeme v tom pokračovat. Co je vlastně podstata této události, že ji oslavujeme?Nezaslouží si příběh o Ježíši celou pravdu? Jak mají křesťanům věřit lidé nevěřící, když se jim předkládají pohádky?
Hvězda nepřivedla astrology rovnou do Bethléma
Bethlém byl prorokován jako výjmečné místo, ze kterého příjde král. Vědělo se tedy, kde se Mesiáš narodí. Hvězda však vedla mudrce napřed do Jeruzaléma k vladaři Herodovi, píše se v bibli. Snad se tím myslelo na Herodion? – Herodův palác, který leží asi 10km jižně od Jerusaléma a asi 8 km od Bethléma. Kdo byl na Herodiu, možná mohl také cítit vibrace tohoto místa. Tato pevnost je stará přes dva tisíce let a má stále funkční cisternu na vodu. Je to takový jehlan bez špičky. Monumentální antropogenní útvar v krajině ničeho, který trochu připomíná vyhaslý kráter. To místo je velmi zvláštní a nemůžu říct, že jsem se tam cítila moc příjemně. Už když jsem tam stála poprvé, mě napadaly různé myšlenky a otazníky.
Herodes byl z návštěvy „nadšený“. Vyjádřil se, že se budoucímu králi chce i on sám poklonit, a požádal cizince, aby mu pak přišli říct, kde přesně krále Židů najde, aby tak mohl učinit. Jenže jeho úmysly byly jiné. Aby byl nově narozený Mesiáš zachráněn, zasáhl Anděl, který všechny varoval. Marie s Josefem a Kristem před Herodovými záměry utekli do Egypta a cizinci se domů vrátili jinou cestou.
Uff, mohli bychom si oddechnout, že to dobře dopadlo
Jenže ono to nedopadlo moc dobře. V Bethlémě a ve všech jeho oblastech nastalo hotové peklo. V evangeliu je o tom jen zmínka, avšak to, co Herodes nařídil, když zjistil, že ho astrologové přelstili, mělo rozhodně dlouhodobý dopad pro spoustu rodin. „Bylo slyšet hlas v Ramě, plačící a velmi bědující; to Rachel plakala pro své děti, a nebyla ochotna přijmout útěchu, protože už nejsou.“ Mt 2,18 Herodův příkaz usmrtit všechny chlapce do věku dvou let postihlo velké území. To místo se ponořilo do smutku a závoje vražedné smrti malých nevinných chlapců. Jejich matky jistě naříkaly, bědovaly a plakaly. Kdo má děti, snad si ani nechce představit ty dramatické scény a tragické situace, kdy na dveře zabouchá římský voják a bezcitně odvede maličkého syna. I to byl důsledek návštěvy, která se přišla poklonit a předat vzácné dary.
Chápu, že se tím vším naplnila proroctví, jež byla zapsána a souvisela s narozením Mesiáše. Ale nevěřím, že to bylo přáním boha. Nevěřím tomu, že ten, který tuto Zemi tak báječně vytvořil pro nás lidi, které miluje, později vyžadoval od tří mužů, aby se jeho synovi přišli poklonit a přinesli mu dary za cenu života jiných chlapců. Na co? Není to ani trochu logické. Navíc pokud Ježíš Kristus na Zem přišel jako Světlo do tmy, jako ten, kdo přináší nový zákon a naději, všechny tyto souvislosti by si s jeho posláním na Zemi protiřečily.
Opravdu ještě někdo věří, že nám mohou tyhle kostýmy požehnat?
Dnes když vidím po Galtüru chodit „Tři krále“, vím, že nám nemohou ani požehnat, ani zaručit štěstí a zdraví. Je to jen zvyk, který se bezmyšlenkovitě traduje každým rokem.
A také věřit, že ta tři písmena na dveřích nás ochrání, by bylo pověrčivé a velmi pošetilé. Možná dříve ještě byla tato tradice skvělou příležitostí pro chudé děti, jak za zpěv dostat chutnou výslužku. Jak jsem se ale sama přesvědčila, dnešní Tři králové nestojí o cukroví ani o jitrničky. Rovnou nastaví kasičku na peníze a ani tu písničku nezazpívají celou.
Když je vidím, musím si vzpomenou na všechny ty smutné matky a v uších mi místo písničky „…štěstí, zdraví vinšujeme vám!“ zní křik neviňátek a malých dětí, které za tuto návštěvu zaplatili svým životem.
Tradice za každou cenu?
Nemůžu. Nemůžu oslavovat příchod „Tří králů“, protože v tom nevidím smysl. Přestože se mi také líbí tradice. Ano, jsou plné energie, jsou zajímavé, lákavé a zachycují život našich předků. V současné době se staly také tak trochu trendem, nebo se mi to jen zdá?
V hlubším významu nás ale odvádějí od pravdy, protože poskytují nepřesná fakta, zkreslující informace a navádějí nás na víru s falešnými artefakty. Možná ale, že tomu nerozumím. Čím jsem si však jistá je, že kdo v životě hledá pravdu a autentičnost, ten se nemůže spokojit s pohádkovým příběhem.Oslavovali snad příchod tří mudrců naši předci z dálných krajů, kteří kvůli jejich návštěvě ztratili své syny? Proč to tedy oslavujeme my?