Jsem jaká jsem

Moravanda ze Slovácka

Za svůj domov vnímám planetu Zemi. Zároveň ctím své kořeny na Jižní Moravě. Naša babka z taťkové strany pocházela z Kopanic na Slovácku. Babička městská má předky z Tyrolska. Cítím, jak ve mne proudí jejich krev. Krev, která je jedinečná a originální a je odrazem naší Duše.

Myslím, že lidé by se neměli dělit do skupin podle národností, ani barvy kůže. Je však jisté, že v každém z nás koluje jedinečná krev, která je ovlivněna našimi předky a jejich kulturou.

Vím, že prostředí, ve kterém žijeme nebo ve kterém jsme vyrůstali, má na nás velikánský vliv. Proto se tady v Tyrolsku cítím velmi dobře, ale asi nikdy ne tak jako v prostředí, kde jsem se narodila a vyrůstala, protože můj způsob myšlení je ovlivněn převážně kulturou Slovanů.

Nejsem lepší, ani horší. Jsem jen trochu jiná. Prostě slovanská 🙂

Matka od dvojčat

Před pár lety jsem dostala do života pěkný dárek. Teda dva dárečky. V mojí děloze byl pouze jeden zárodek, ale po pár týdnech se rozhodl, že se rozdělí na dva.

Tento dárek mi v mnohém otevřel oči ještě víc dokořán. Prohloubil ve mne ještě víc empatii k druhým lidem a chápání jejich požadavků.

Díky těmto krásným bytostem z jednoho zárodku vnímám ještě intenzivněji, jak je každý individuální a zaslouží si svůj respekt.

Milovnice hor a vody

Voda je zdroj pro život. Voda nás poslouchá a zároveň sama potřebuje pozornost. Voda vnímá naše pocity. Voda čistí naše pocity a udržuje krevní oběh v těle i na celé planetě Zemi.

Hory jsou tišší pozorovatelé. Hory stojí pevně a majestátně. Člověk je najde vždy na stejném místě. Hory jsou věrné a lze se podle nich dobře orientovat. Hory nám nabízejí úžasný výhled. Zdolat nějakou horu dá zabrat, ale odměna je veliká.

Hory nám umožňují slyšet svůj vlastní hlas. Uvnitř sebe, když kráčíme jejich tichou krajinou. Hory každému vrací to jeho zpět, stačí v horách zakřičet.

Hory a voda jsou jako oáza a občerstvení pro unavené a vyčerpané Duše.

Neuvěřitelně věřící

Věřím na dobré lidi a na slušnost. Na pozitivní myšlení a taky na ctnost. Věřím na každý nový den a na jeho užitečnost.

Věřím na lepší svět a na novou šanci v něm.

Miluji Slunce a vnímám ho jako naši hvězdu. Užívám si jeho žár a také ten života dar.

Cítím jak pod nohama vibruje Země, jak kolem něj krouží. Stejně tak vnímám sílu slunečního paprsku, jež od Měsíce se odráží a na Zemský povrch dopadá.

Přesto se Slunci nehodlám klanět. Tu slávu a čest přenechám tomu, “který se prokáže být tím, čím se prokáže být.” Ex 3:14

Věřím na toho, který “sčítá počet hvězd; všechny je nazývá jejich jmény.” Žalm 147:4 

Aromapečovatelka a lektorka

Vždy mne bavilo předávat užitečné informace a zkušenosti. Mám ráda lidi a smysluplné diskuze a rozhovory s nimi.

Moji cestu k aromaterapii a bylinkám mi otevřeli životní podmínky a příležitosti, které se mi připletly do cesty.

Nepřestává mne fascinovat, jak dokonalá je příroda a její dary. Jak jednoduché a zároveň pro spoustu lidí obtěžující je udržovat své tělo a ducha ve zdravé kondici.

Jsem tedy ráda zprostředkovatelkou těchto informací, ať předáváním na teoretické rovině, tak převedením do praxe formou láskyplné péče s éterickými oleji a bylinami, které sama sbírám a zpracovávám.

Obdivovatelka sněhu a ledu

Led a sníh, studená voda – jejich vlastnosti a benefity na lidské zdraví shledávám fascinující.

Voda ve svém pevném skupenství. Originální sněhové krystaly a jejich krátké trvání. Chlad a jeho schopnost uzdravovat jak na psychické, tak na fyzické rovině.

Pocházím z nejteplejšího místa v České republice. Teplo jsem vždy upřednostňovala před chladem. Vlastně jsem chlad neměla vůbec ráda.

Časem jsem si ke chladu vybudovala velmi pozitivní vztah. Několik let jsem provozovala Kneippování a poslední léta se věnuji metodě podle Wima Hofa. Během tohoto času se sníh, led a chlad staly mými opravdovými přáteli a pomocníci.

Chlad a lesk ledu se mi líbí. Ráda se v něm hraji, ráda se do něj zabalím. Dává mi neuvěřitelně hodně energie, čistí do hloubky a podstaty bytí. Posiluje vůli a přirozeně také imunitní systém.

Pečlivá sběratelka bylin

Někdo sbírá známky, jiný minze. Já miluji sbírat bylinky. Už jako dítě jsem trávila hodně času na louce a zaobírala se léčivou sílou bylin.

Sběr bylin patří v létě k mým nejoblíbenějším činnostem.

Tato činnost přináší pokoj srdci, čistí mysl a učí pokoře. Pořád znovu obdivuji kreativitu a důmyslnost Stvořitele.

Vášnivá bosonožka

Začalo to trochu nechtěně, ale zalíbilo se mi  v tom.

Jednou jsem přijela na kole sbírat bylinky do 2000 m n.m. Kolo jsem odložila a chtěla pokračovat dál do vyšších poloh, kam bych se však na kole už nedostala. Jenže jsem si zapomněla doma boty. Měla jsem jen espédéčka boty na kolo.

Nechtěla jsem běhat po horách v botech s “kufrem” na podrážce a tak jsem se vydala bosa.

Sběr bylin byl velmi intenzivní a mnohem procítěnější. Zalíbilo se mi to. Začala jsem tedy byliny sbírat bosa. Později jsem začala chodit také po horách a jejich vrcholech bosa.

Nechodím po horách bosa, abych sbírala rekordy, ale proto, abych měla dobrý pocit.  Některé hory jsou vyšší, jiné nižší, ale mnohem náročnější na výstup. Na úvodní fotografii sedím na vrcholu hory Piz Buin, ve výšce 3 312 m nad mořem.

Benefity při chůzi bosou nohou v přírodě

• jsem více spojena se Zemí
• mohu chodit kudy chci, třeba i potokem
• během chůze dochází k masáži vnitřních orgánů
• stimuluji reflexní body a aktivuji svou imunitu
• zapojím při chůzi všechny svaly a podpořím správný vývoj klenby
• posiluji svaly a zlepšuje rovnováhu
• odlehčím tlak na patu
• zlepšuji postoj a držení těla
• zlepšuji krevní oběh
• krásně si masíruji chodidla
• moje chůze je lehčí a pružnější

& mnohem více toho člověk zažije, když v přírodě chodí bos.

Přírodní a přirozená

Ach, ne. To je trochu troufalé, tvrdit o sobě, že jsem přírodní. Ale vnímám se tak, neboť jsem součástí přírody.

Občas si dám na oči oční linky, namaluji si obočí, ale ve své podstatě jsem velmi přirozená. Čím více času mezi bylinami trávím, tím více si všímám, jak krásná je jejich obyčejná prostota. Ne nahota, ale ta jednoduchost.

Jak dokonalé jsou tvary a barvy bez jakéhokoliv dotváření. Jak úžasné je cítit, že čím více se přírodě přibližujeme, tím více se ona přibližuje nám.

p.s. Na té fotce si běžím zcela bezstarostně přírodou Bílých Karpat. Mezitím se mi do kůže zakousává 6 klíšťat. I ony jsou součástí přírody.

A přitom vím, jak na ně!