Bergamot Citrus bergamia
Další z cyklu příběhů o citrusových esencích + monografie éterického oleje. V krátké scénce se čtenář dozví, pro koho a na co je éterický olej bergamot vhodný. Psáno zábavnou formou tak, aby si čtenář zapamatoval podstatné informace.
“No, kde jsi? Už na tebe všichni čekají! Máš vystupovat za 5 minut.”
“V klidu. Stíhám všecko, mám to naplánované. Vím o tom a už tam jdu.”
“Ty teda chytáš pěkné móresy. To máš od těch lidí, ne? Všechno pěkně zorganizované, logisticky pořešené…”
“Se divíš? Když pracuju s těma největšíma workoholikama? Už mi to leze pěkně na bednu. Kdybych měl hlavu, začne mě z těch starostí asi bolet břicho a dostanu zažívací potíže.”
“Tak to je dobrý fór! Ty bys byl už fakt jak ti manažeři a vystreslé matky. Ještě přidej nadýmání a křeče a bude to kompletní. Kde jsi vůbec byl?”
“Ále, měl jsem schůzku s Citronem
. Potřeboval jsem něco poradit. …Ty jo!…ten tvůj brácha, …ten je fakt dobrý. Ten se s ničím nepáře. Jde rovnou k věci, žádné kličky, …ale trochu jemnosti by mu neškodilo, skoro až agresivně mi to vysvětloval…”
. Potřeboval jsem něco poradit. …Ty jo!…ten tvůj brácha, …ten je fakt dobrý. Ten se s ničím nepáře. Jde rovnou k věci, žádné kličky, …ale trochu jemnosti by mu neškodilo, skoro až agresivně mi to vysvětloval…”“
Psst! On to nemá rád, když se to o něm říká.”
Psst! On to nemá rád, když se to o něm říká.”“
Kecáš! Vždyť to o sobě ví sám.”
Kecáš! Vždyť to o sobě ví sám.”“Fakt. Minule se skoro urazil. Ještě že ty jsi, Bergamote, takový salámista.”
“Salámista? To si o mě vážně myslíš?”
“No, jsi přece „levandule mezi citrusy“, ne? Takže pro mne jsi kliďas.”
“Kliďas jo, ale s levandulí mám společné asi jen to, že když doma někdo nemá žádné léky, společně dokážeme účinně snížit horečku. A ještě teda pomáháme uvolňovat potlačované city. Mám v sobě sice tu stejnou látku “Linalylacetát” jako ona, ale vůbec mi není nic jedno nebo na salámu. Spíš naopak. Snažím se těm, kdo nemůžou přijít na příčinu svých úzkostí, najít cestu, jak z toho ven. To si pamatuj!!!”
“Jejda, jejda, ty už máš tón hlasu skoro jako můj „Big Brother.“ Cos to s ním vůbec probíral? S čím se jako nepáře?”
“No, musím se smát. Hodil by mě hned do páry! 
Potřeboval jsem vědět, jak se zbavím těch furanokumarinů v esenci, aby to pro ty matky a manažery v mojí esenci nebylo na obtíž. To víš, to voooni si chcou vooodpočinout. Fitnesko, saunička a pak, matky ani tak ne, ale ti manažeři jsou jak zběsilí, šup na solárko.
A tu si posledně jeden stěžoval, že mu po mě vyskákaly červené fleky a nemohl se jich dlouho zbavit. Se chtěl asi líbit svojí mladé nebo co? Naplácal si na ksicht tak kilo kolínské a pak že by to chtělo ještě bronz. A potom na sebe čumí do zrcadla a diví se, že vypadá jak prasátko.”
“Ty jo! To jsou věci! A co ti můj brácha poradil?”
“Ti říkám, že se s tím nepáře. Poslal mě do páry a prý, že když se budu destilovat, budu v poho. A pak si mě můžou dát lidi třeba i do páry v sauně a nebo vzít i s sebou k moři.”
“To je fakt dobrý. Žes na to nepřišel sám?!“
“A tak, víš jak…”
“Vím. Co bys přemýšlel, když to za tebe dělají jiní. Chi, chi, chi.”
“Právě! Však si mě ti angláni nezačali do černého čaje dávat náhodou. Máma mi kdysi vyprávěla, že jsme měli důležitou funkci v čaji o páté. Víš co to bylo, ne?”
“Hmm, něco mi to říká.. Je to to popíjení černého Earl Grey?”
“Jo, jo. To byly takové sedánky. Odpočívací, víš? Na uvolnění mysli a tak. Zavedla je z hladu jedna vévodkyně. Ale ujalo se to mezi smetánkou. Takže jsme prý byly mezi otroky něco jako premiantní sluhové, kteří nastoupili vždy v tuto konkrétní hodinu. Byla to chvilka, kdy dámy (a později i pánové) trávily vzájemné chvíle. Společně si nás v tom čajíku srkali a říkali: „Oh, madam, všimla jste si té svěží a lehce květinové vůně?“”
“Oh, já tě mám tak ráda. S tebou se tak dobře povídá. Absolutně nechápu, jak může být tvá energie chladivá a suchá? Vždyť ty nejsi žádný suchar a už vůbec nejsi únavný a …ty jo! Za minutu máš být na pódiu!”
“No, no. Se z toho nezhroutíme, ne? A kdo tam všechno je? Viděla jsi sál?”
“Všichni! A všichni se na tebe úplně těší. Máš fakt dobré jméno. Jsi vyhlášený! O čem dnes vůbec budeš přednášet?”
“Milovaná Limetko, dnes budu citrusům povídat o jehličnanech. Žijí úplně jinde. Představ si, že musí přežít mrazy a přitom umí skoro všechno co my! Pojď, budeš sedět v první řadě. Pořádně jim tam rozproudíme energii 
“
“