Co je macerát a co je tinktura? Jak si lze vyrobit macerát

[av_one_full first min_height=“ vertical_alignment=“ space=“ custom_margin=“ margin=’0px‘ row_boxshadow=“ row_boxshadow_color=“ row_boxshadow_width=’10‘ link=“ linktarget=“ link_hover=“ padding=’0px‘ highlight=“ highlight_size=“ border=“ border_color=“ radius=’0px‘ column_boxshadow=“ column_boxshadow_color=“ column_boxshadow_width=’10‘ background=’bg_color‘ background_color=“ background_gradient_color1=“ background_gradient_color2=“ background_gradient_direction=’vertical‘ src=“ background_position=’top left‘ background_repeat=’no-repeat‘ animation=“ mobile_breaking=“ mobile_display=“ av_uid=“]

[av_textblock size=“ font_color=“ color=“ av-medium-font-size=“ av-small-font-size=“ av-mini-font-size=“ av_uid=’av-jrs2ibx4′ admin_preview_bg=“]
Jak se macerát/tinktura získává? Na co je dobré dát si při přípravě pozor? Jak dlouho se maceruje? Co je vůbec macerát a co tinktura? Zjednodušeně řečeno: macerát se získává olejem, tinktura alkoholem. V obou případech jde o extrakt.

A teď, co je to ten extrakt? Extrakt pochází z latinského výrazu extractum, což znamená oddělit, odtrhnout, vytáhnout. Například extrakce zubů je celkem známý výraz – bolavý zub se musí vytrhnout z dásně. Raději tomu ale předejdeme a připravíme si vhodnou tinkturu, kterou lze použít do kloktadla.

Extrakt

Extrakcí oddělujeme účinné látky rostliny do nějakého základu, kterým může být jakékoliv rozpouštědlo. Ve fytoterapii se používá nejčastěji olej/tuk a nebo alkohol. Mají schopnost vytáhnout z rostliny pro nás zajímavé a účinné složky a ponechat je v sobě. Nasají je do sebe. Výsledným produktem je pak macerát nebo tinktura, obojí jsou extraktem, tedy výtažkem z bylin.

Dokonce existují pharmaceutické normy, které přesně určují, co je už extrakt a co ne. Procento vyluhované látky se pak píše u jejího názvu, někdy uvedené číslo udává počet mg konkrétní látky, která se extrakcí získala. Pro naše domácí potřeby toto není nutné.

Co je na co dobré? Výhody a nevýhody

Macerát je skvělý hlavně na vnější použití. Lehce se roztírá na kůži a lze ho využít i na větší plochy, k masáži celého těla, pro těhotné a pro malé děti. Nevýhodou je, že nemá dlouhou trvanlivost.

Tinkturu lze použít jak na vnější, tak na vnitřní užívání formou kapek. Alkohol však není vhodný třeba pro těhotné ženy a malé děti a také vysušuje pokožku, což je třeba zohlednit. Na drobné ranky, bodnutí hmyzem nebo k potírání bradavic je však tinktura ideální. Jeho výhodou také je, že má vlastně neomezenou životnost.

Co je celkem důležité před přípravou macerátu nebo tinktury

Pokud si macerát či tinkturu vyrábíme k léčebným účelům, je vhodné zaměřit se právě na to, jaké látky z rostliny chceme získat a co máme v úmyslu z ní vyrobit. Stanovit si záměr a uvědomit si, k čemu nám má výsledný produkt sloužit. Podle toho pak volíme vhodný nosič, tedy tu složku, ve které budeme extrahovat.

Jak se macerát či tinktura vyrábí?

Je to tak jednoduché, že to zvládne i dítě. Na obrázcích vám ukážu, jak se vyrábí například macerát či tinktura z arniky.
[/av_textblock]

[av_slideshow size=’featured‘ animation=’slide‘ conditional_play=“ autoplay=’false‘ interval=’5′ control_layout=’av-control-default‘ av_uid=’av-jrs2jf3q‘]
[av_slide slide_type=’image‘ id=’1722′ video=’https://‘ mobile_image=“ fallback_link=’http://‘ video_ratio=’16:9′ title=’Základem je výběr kvalitního mareriálu a jeho správný sběr‘ link_apply=“ link=’lightbox‘ link_target=“ av-medium-font-size-title=“ av-small-font-size-title=“ av-mini-font-size-title=“ av-medium-font-size=“ av-small-font-size=“ av-mini-font-size=“ video_controls=“ video_mute=“ video_loop=“ video_autoplay=“][/av_slide]
[av_slide slide_type=’image‘ id=’1724′ video=’https://‘ mobile_image=“ fallback_link=’http://‘ video_ratio=’16:9′ title=’Okvětní lístky doma přebereme od případných nečistot a broučků‘ link_apply=“ link=’lightbox‘ link_target=“ av-medium-font-size-title=“ av-small-font-size-title=“ av-mini-font-size-title=“ av-medium-font-size=“ av-small-font-size=“ av-mini-font-size=“ video_controls=“ video_mute=“ video_loop=“ video_autoplay=“][/av_slide]
[av_slide slide_type=’image‘ id=’1726′ video=’https://‘ mobile_image=“ fallback_link=’http://‘ video_ratio=’16:9′ title=’Pokud budeme macerovat v uzavřené skleničce, je dobré nechat bylinku alespoň přes jednu noc zavadnout. Může se ale pracovat také s čerstvou bylinou‘ link_apply=“ link=’lightbox‘ link_target=“ av-medium-font-size-title=“ av-small-font-size-title=“ av-mini-font-size-title=“ av-medium-font-size=“ av-small-font-size=“ av-mini-font-size=“ video_controls=“ video_mute=“ video_loop=“ video_autoplay=“][/av_slide]
[av_slide slide_type=’image‘ id=’1728′ video=’https://‘ mobile_image=“ fallback_link=’http://‘ video_ratio=’16:9′ title=’Po zavadnutí a nebo přímo čerstvou bylinku nakrájíme (třeba keramickým nožem) na drobné kousky a vložíme do čisté sklenice‘ link_apply=“ link=’lightbox‘ link_target=“ av-medium-font-size-title=“ av-small-font-size-title=“ av-mini-font-size-title=“ av-medium-font-size=“ av-small-font-size=“ av-mini-font-size=“ video_controls=“ video_mute=“ video_loop=“ video_autoplay=“][/av_slide]
[av_slide slide_type=’image‘ id=’1730′ video=’https://‘ mobile_image=“ fallback_link=’http://‘ video_ratio=’16:9′ title=’Na kousky nakrájený materiál ještě pohmoždíme. Rozbijí se buňky, ve kterých se uchovávají účinné látky – mají pak lehčí cestu dostat se do rozpouštědla‘ link_apply=“ link=’lightbox‘ link_target=“ av-medium-font-size-title=“ av-small-font-size-title=“ av-mini-font-size-title=“ av-medium-font-size=“ av-small-font-size=“ av-mini-font-size=“ video_controls=“ video_mute=“ video_loop=“ video_autoplay=“][/av_slide]
[av_slide slide_type=’image‘ id=’1732′ video=’https://‘ mobile_image=“ fallback_link=’http://‘ video_ratio=’16:9′ title=’Zalijeme námi zvoleným vhodným olejem a promícháme. Macerát promícháváme každý den, nejlépe dvakrát – pomáháme tím uvolňování látek do rozpouštědla a také odpařování vody a unikání přebytečného vzduchu‘ link_apply=“ link=’lightbox‘ link_target=“ av-medium-font-size-title=“ av-small-font-size-title=“ av-mini-font-size-title=“ av-medium-font-size=“ av-small-font-size=“ av-mini-font-size=“ video_controls=“ video_mute=“ video_loop=“ video_autoplay=“][/av_slide]
[av_slide slide_type=’image‘ id=’1734′ video=’https://‘ mobile_image=“ fallback_link=’http://‘ video_ratio=’16:9′ title=’Tinkturu můžeme uzavřít víčkem, protože alkohol působí zároveň i jako konzervant. Macerát pouze překryjeme plátnem a upevníme gumičkou. Ponecháme na světlém* místě několik týdnů luhovat‘ link_apply=“ link=’lightbox‘ link_target=“ av-medium-font-size-title=“ av-small-font-size-title=“ av-mini-font-size-title=“ av-medium-font-size=“ av-small-font-size=“ av-mini-font-size=“ video_controls=“ video_mute=“ video_loop=“ video_autoplay=“][/av_slide]
[av_slide slide_type=’image‘ id=’1736′ video=’https://‘ mobile_image=“ fallback_link=’http://‘ video_ratio=’16:9′ title=’Luhovanou bylinu každý den kontrolujeme, zda nezapáchá nebo na hladině nevzniká plíseň.‘ link_apply=“ link=’lightbox‘ link_target=“ av-medium-font-size-title=“ av-small-font-size-title=“ av-mini-font-size-title=“ av-medium-font-size=“ av-small-font-size=“ av-mini-font-size=“][/av_slide]
[av_slide slide_type=’image‘ id=’1738′ video=’https://‘ mobile_image=“ fallback_link=’http://‘ video_ratio=’16:9′ title=’Po nekolika týdnech extrahování scedíme přes punčochu nebo jemné plátno. Tady cedíme do tmavé láhve, ale z té ještě přelijjeme do sklenice z bílého skla‘ link_apply=“ link=’lightbox‘ link_target=“ av-medium-font-size-title=“ av-small-font-size-title=“ av-mini-font-size-title=“ av-medium-font-size=“ av-small-font-size=“ av-mini-font-size=“][/av_slide]
[av_slide slide_type=’image‘ id=’1740′ video=’https://‘ mobile_image=“ fallback_link=’http://‘ video_ratio=’16:9′ title=’Několik dnů ponecháme sceděný macerát ve sklenici z čirého skla (ve skutečnosti na tmavém místě – tohle je jen ilustrační fotka), dokud si všechen kal sedne na dno.‘ link_apply=“ link=’lightbox‘ link_target=“ av-medium-font-size-title=“ av-small-font-size-title=“ av-mini-font-size-title=“ av-medium-font-size=“ av-small-font-size=“ av-mini-font-size=“][/av_slide]
[/av_slideshow]

[av_textblock size=“ font_color=“ color=“ av-medium-font-size=“ av-small-font-size=“ av-mini-font-size=“ av_uid=’av-jrs2rsw5′ admin_preview_bg=“]
Poté přecedíme do nejlépe tmavých lahviček. Pořídíme popiskem: „co, odkud, (do)kdy“. Ponecháváme na temném místě, lépe při stabilní teplotě do 20°C.

Jaké oleje jsou vhodné pro macerát?

Hodně se propaguje používat oleje s vyšším počtem dvojných nebo dokonce trojných vazeb. Jsou pro naše tělo velmi prospěšné a také se lehčeji vstřebávají do kůže. Tím, že mají vysoký počet nenasycených vazeb, vážou na sebe také rychleji a jednodušeji látky z rostliny.

Jenže v tom je malý háček

Tím, že na sebe tyto oleje vážou lehce jiné molekuly a sloučeniny, jsou velmi nestabilní. Hlavně jejich nenasycené mastné kyseliny mají pořád hlad a chtějí se sytit molekulami z okolí. Nebo se aspoň rozpadat na menší molekuly. Jednoduše řečeno: lehčeji oxidují -> lehčeji žluknou -> lehčeji se kazí.

Když si uvědomíte, že po dobu macerace ponecháme olej s bylinným základem několik dnů na sluníčku, asi si dovedete představit, co se s takovým vysoce hodnotným, avšak lehce rozložitelným olejem během několika týdnů stane. Byliny v něm navíc mohou začít kvasit. Pokud se nepromíchávají, tak i plesnivět.

Věda versus tradice

Vědělo se už dávno, že některé oleje vlivem tepla a světla rychleji žluknou. Nyní to potvrzují také vědecké studie.

Moje zkušenost je však taková, že výtažek z bylin macerovaný na slunci je opravdu silnější. Pokud se zachová stálá teplota a není příliš vysoká, olej se pravidelně kontroluje a promíchává… vlastně to tak fungovalo to po staletí.

Dnes existují různé odborné studie, na které upozornil Dr. Sekretár na Aromaterapeutické konferenci 2018 v Brně. Tyto studie se shodují, že světlo má velký vliv na poškození oleje, napomáhá jeho rozkladu a rychlejší oxidaci. Studie se vstahovaly k čistým olejům, většinou jednodruhovým. Nebyly zkoumány s bylinami.

Osobně jsem např. třezalku nebo arniku vždy macerovala na světle. Tyto byliny si se světlem silně asociuji, tedy spíše intuitivně využívám při výrobě také tohoto zdroje energie. Účinky se zatím vždy dostavily. Upřimně musím říct, že jsem trochu rozpolcená, kterou metodu budu do budoucna využívat.

Od příštího léta budu pravděpodobně macerovat stejné byliny na světle i ve tmě a budu porovnávat jejich účinek.

Z vlastní zkušenosti doporučuji k maceraci tyto oleje:

Nejlépe olej olivový, který je vysoce kvalitní a zároveň poměrně stabilní. Hodí se především u takových macerátů, jejichž výsledná barva má být sytá (třezalkový, arnikový, měsíčkový apod.) Olej bude zprvu zelený, ale časem změní barvu a také svou olivovou vůní.

Pokud vám vadí aroma olivového oleje, použijte olej slunečnicový, který má podobné vlastnosti, je bezbarvý a nemá žádné výrazné aroma. Výběr je veliký, ale kuchyňský stolní moc vhodný není. Většinou bývá rafinovaný. Osvedčil se mi jako dobrý.

Mandlový olej se mi neosvědčil. Rychle zžluknul.

Vysoce stabilní je olej jojobový, který je vlastně vosk, avšak nemá tak vysoké rozpouštěcí schopnosti jako olej.

Olej z pšeničných klíčků se mi neosvědčil vůbec. Zapáchal již během macerace.

Jak dlouho se maceruje?

Vůně je jedním z indicií zralosti macerátu. Odpověď na to, jak dlouho macerovat, není jednoznačná. Záleží totiž na počasí. Je-li teplo a svítí celý den slunce, dochází mnohem rychleji k chemickým procesům a také látky se rychleji uvolňují do základního oleje. Promíchávání vše ještě urychluje. Potom stačí macerovat 3-5 týdnů podle toho, jaké intenzity chci dosáhnout (to je ten záměr stanovený na začátku). Vůně prozradí, zda je olej v pořádku, zda nezačíná kvasit. Za převážně chladného počasí můžete macerovat 5-8 týdnů.

Čeho se při maceraci vyvarovat?

Kal nemusí nutně znamenat, že je macerát vadný. Vlivem chladnějšího počasí se olej běžně zakalí. Během vyšších teplot bude olej zase čirý. Proto není vhodné, aby během macerace docházelo k velkým teplotním výkyvům.

Rozdílu teplot se v našich zeměpisných šířkách nevyhneme, ale pokud předpověď počasí hlásí v noci déšť, je vhodné olej schovat, aby do macerátu nenapršelo a nedostala se do něj voda. Pokud se tak stane, odeberte vodu z hladiny třeba lžící nebo se ji pokuste odlít.

Také je dobré časem vyměnit plátýnko, kterým je sklenice přikryta. Pokud je totiž sklenice téměř plná, nasákne plátno olejem a stává se neprodyšné. Také gumičky budou časem zteřelé a nebo vlivem vysokých teplot a oleje rozleptané. Ale na to vše už přijdete sami..

Na světle či ve tmě?

Toto téma jsem už lehce naťukla. Řekla bych, že zde také není jednoznačná odpověď, protože záměr může být různý. Některé bylinky se macerují na světlém místě, některé na tmavém.

Na slunci maceruji pouze ty byliny, které dávají teplo (arnika), mají schopnost vstřebat a také dát sluneční energii (třezalka), nebo mají pohladit na duši či dodat teplo a světlo do ženských orgánů (měsíček). Tady se řídím opravdu intuicí. Tinktury a maceráty, které mají třeba odstranit bradavice (vlaštovičník), zastavit průjem (mochna) nebo  extrahuji v temnu.

Také je dobré vědět, čím se ještě maceráty a tinktury vyrobené „podomácku“ liší od syntetických léčiv a pouhých extraktů

Do olejové či alkoholové složky se nedostává jen ta účinná složka. Louhuje se v ní rostlina, která s sebou nese víc než jen účinné látky. Dává do ní kus sebe, svého Ducha.

Rostlina a také její části totiž po utržení ještě dýchají. Všimli jste si toho jistě, když jste dali řezané květiny do skleněné vázy a na druhý den mohli pozorovat vzduchové bublinky na dně.
[/av_textblock]

[av_image src=’https://aromapflege.tirol/wp-content/uploads/2019/02/27892182_809914585885043_4182483708835528704_n.jpg‘ attachment=’1742′ attachment_size=’full‘ align=’center‘ styling=“ hover=“ link=“ target=“ caption=“ font_size=“ appearance=“ overlay_opacity=’0.4′ overlay_color=’#000000′ overlay_text_color=’#ffffff‘ copyright=“ animation=’no-animation‘ av_uid=’av-jrs2shac‘ admin_preview_bg=“][/av_image]

[av_textblock size=“ font_color=“ color=“ av-medium-font-size=“ av-small-font-size=“ av-mini-font-size=“ av_uid=’av-jrs2t1zi‘ admin_preview_bg=“]
Na svých kurzech se snažím studentům předat jednu zásadní myšlenku, a tou je, že rostliny si s námi vyměňují nepřetržitě Ducha. Děje se tak jednak skrze jejich a náš dech, který si vzájemně neustále vyměňujeme, ale také skrze naše skutky a zacházení s nimi. Duch/dech je to, co ožívá organickou hmotu. Je-li člověk „nemocný“, lze právě duchem rostlin „zlého ducha nemoci“ vypudit z těla.

Rostliny umí dýchat i anaerobně. To znamená, že k dýchání nepotřebují atmosférický kyslík. Je to krásně vidět právě při tvorbě extraktu či studeného výluhu, jak vypouštějí vzduchové bublinky do základu, ze kterého vzniká macerát. Předávají do něj něco ze sebe!

To něco, je jejich Dech, tedy jejich Duch.

Pozn. Latinsky se Duch řekne stejně jako dech = spiritus -> dýchání=re-spirace
[/av_textblock]

[/av_one_full]

Napsat komentář